Ministerstvo financí zejména v posledních dvou letech těží z přílivu zahraničního kapitálu a jeho zájmu o státní dluhopisy se splatností do tří let. Vysoká poptávka stlačila výnosy do záporných hodnot, a tak stát od investorů dostává za to, že si půjčuje, zaplaceno. Po očekávaném ukončení intervencí ČNB, které uměle oslabují kurz koruny, se však situace změní. Někteří ekonomové však upozorňují, že ministerstvo mělo spíše využít příznivých výnosů u dlouhodobějších dluhopisů a průměrnou dobu splatnosti naopak zvyšovat. „Z tohoto pohledu by bylo lepší naopak dluh natáhnout na co nejdelší dobu a půjčovat si třeba na třicet let,“ uvedl Petr Zajíc, portfolio manažer podílových fondů společnosti Pioneer Investments. Podle něj by sice nebyl výnos záporný, ale z dlouhodobější perspektivy by mohl být tento přístup pro stát z hlediska nákladů na placení úroků výhodnější.

S názorem Petra Zajíce souhlasí i ekonom Komerční banky Marek Dřímal: „Dluhopisy s delší dobou splatnosti by ministerstvo muselo prodávat za vyšší výnos, protože domácí investoři by příliš drahé dluhopisy kupovat nechtěli. I tento vyšší výnos by zřejmě byl pro stát velmi výhodný.“

Po konci intervencí a také s tím, jak bude ČNB v budoucnu zvyšovat úrokové sazby, se očekává, že výnosy u střednědobých i dlouhodobých státních cenných papírů půjdou nahoru. Stát si tak bude půjčovat dráž. Výnosy u dluhopisů se splatností do tří let se podle analytiků vrátí po ukončení kurzového závazku ČNB do kladných hodnot.

„Bez intervencí neexistuje asi žádný fundamentální důvod, aby měl dvouletý dluhopis výnos okolo minus jednoho procenta, jako tomu bylo třeba v lednu,“ řekl měnový stratég ING v Londýně Petr Krpata.

Podle údajů ministerstva financí činila ke konci roku 2016 průměrná doba splatnosti státních dluhopisů vydaných na domácím trhu 5,2 roku. Například v letech 2012 a 2013 to bylo 6,2 roku. Pokles je podle úřadu dán tím, že namísto pokladničních poukázek, které mají splatnost do jednoho roku, začalo ve větší míře vydávat právě dluhopisy s kratší dobou splatnosti.

„Od září roku 2015 ministerstvo využívá mimořádně výhodné situace na finančních trzích a vydává ve větší míře krátkodobější státní dluhopisy dosahující záporných výnosů. Díky tomu až do současnosti dosáhlo mimořádných příjmů státního rozpočtu ve výši dvou miliard korun,“ sdělil HN mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík. Od července 2015 do března 2017 dosáhl objem vydaných dluhopisů se záporným výnosem podle výpočtů ING Bank 242 miliard korun, což dělá 63 procent z celkové emise dluhopisů vydaných ministerstvem financí za toto období. Ve většině případů se jednalo o dluhopisy s tříletou a kratší dobou splatnosti.

Největší zájem o ně byl mezi zahraničními investory. Ti ke konci února vlastnili už 42 procent celkového objemu českých korunových dluhopisů a pokladničních poukázek, což je nový rekord. Před rokem byl tento podíl jen 24,6 procenta. Český dluh v portfoliích investorů z ciziny dosáhl v únoru 602 miliard korun.

Autor: Jaroslav Krejčí