Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v červnu zpomalil z 2,9 % na úroveň 2,8 %, své tříměsíční minimum. Zmírnění celkové meziroční inflace bylo taženo především cenami tabákových výrobků a alkoholických nápojů, kde došlo buď k výraznému zpomalení meziročního růstu cen anebo přímo k jejich poklesu.

Ke zmírnění meziročního růstu cen došlo také v případě pohonných hmot. Meziroční inflace na úrovni 2,8 % vyšla mírně nad očekáváním finančního trhu a ČNB.

Meziroční inflace v červnu klesla z 2,9 % na 2,8 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje tříměsíční minimum.

Finanční trh i centrální banka očekávaly meziroční inflaci shodně na úrovni 2,7 %.

Inflace se navzdory červnovému zmírnění i nadále drží nad inflačním cílem, jenž je stanoven na úrovni dvou procent.

V průběhu třetího čtvrtletí by se inflace měla v průměru držet nepatrně pod 3 %, v závěrečném čtvrtletí letošního roku může inflace nad tříprocentní úroveň přechodně vzrůst.

V samotném červnu bylo zmírnění celkové inflace taženo především cenami tabáku a alkoholických nápojů, zpomalení růstu vykázaly také ceny pohonných hmot.

Ke zrychlení meziročního cenového růstu došlo u cen energií pro domácnosti, u cen potravin a také u řady položek spadajících do jádrové inflace, zejména u odívání a obuvi, stravování a ubytování či bytového vybavení.

Jádrová meziroční inflace jako celek ale v červnu zřejmě vykáže jen minimální posun z květnové úrovně, jež činila 3,1 %.

Data o jádrové inflaci za červen ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky a od loňského května se zatím nepřetržitě držela nad tříprocentní úrovní.

V květnu zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v letošním druhém čtvrtletí zpomalí na rovná 3 % poté, co v prvním čtvrtletí dosáhla úroveň 3,3 %, odhad centrální banky ale bude v případě druhého čtvrtletí dle všeho překonán, tedy jádrová inflace bude nad prognózou.

Pro letošní druhé pololetí čeká aktuální prognóza ČNB pokles jádrové inflace na meziroční úrovně 2,4 % až 2,5 %, nicméně se obávám, že cenové tlaky související s otevíráním ekonomiky po pandemických omezeních a též tlaky související s problémy na straně dodávek v průmyslu budou držet jádrovou inflaci na vyšších úrovních a dokonce nelze vyloučit její nárůst.

Celková meziroční inflace v české ekonomice by se mohla ve třetím čtvrtletí pohybovat v průměru v oblasti mírně pod třemi procenty, v závěru letošního roku ale zřejmě opět vzroste, byť nejspíš pouze přechodně.

Směrem k výraznějšímu než aktuálně očekávanému růstu inflace mohou přispět ceny potravin a také výraznější cenový růst spojený s otevíráním odvětví služeb, jež byla v předchozích měsících uzavřena v souvislosti s bojem proti pandemii.

Růst spotřebitelských cen po celý letošní rok zůstane výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB a do oblasti inflačního cíle by se cenový růst mohl vrátit v průběhu jara 2022.

Jádrová inflace ve druhém čtvrtletí zřejmě překonala prognózu centrální banky a tento jev může pokračovat i v dalších měsících.

Vývoj a výhled inflace by měly ČNB utvrdit v názoru, že je třeba dále zvyšovat úrokové sazby v souladu s květnovou prognózou.

Po úvodním červnovém zvýšení úroků lze čekat další zvýšení sazeb na nejbližším zasedání bankovní rady počátkem srpna, kdy repo sazba zřejmě vzroste opět o čtvrt procentního bodu, na úroveň 0,75 %.

Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace dosáhnout úrovně zhruba 2,8 % poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 %.

V roce 2022 by pak celoroční průměr měl klesnout do oblasti mírně nad 2 %, tedy do oblasti inflačního cíle ČNB.

Pro takový vývoj, tedy pro zmírnění inflace v roce 2022, bude ale potřebná kombinace dalšího zvyšování úrokových sazeb ČNB a posílení kurzu koruny, což jsou faktory, jež budou perspektivně cenové tlaky v české ekonomice tlumit.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE