Růst průměrné mzdy v české ekonomice v letošním třetím čtvrtletí zrychlil a překonal očekávání finančních trhů i centrální banky. Průměrná nominální mzda meziročně vzrostla o 5,1 %, což po odečtení inflace znamená růst reálné mzdy o 1,7 %. Samozřejmě jde v porovnání s předchozími roky o slabé výsledky, oproti letošnímu druhému čtvrtletí, kdy na ekonomiku udeřila první vlna pandemie koronaviru, ale jde o výrazné zlepšení.

Meziroční růst průměrné nominální mzdy v letošním třetím čtvrtletí činil 5,1 % a jde tak o výrazné zlepšení po růstu 0,5 %, jenž byl vykázán ve druhém čtvrtletí. Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, vzrostla o 1,7 %. Tempo růstu nominální mzdy se tak vrátilo na úroveň zaznamenanou v letošním prvním čtvrtletí a růst reálné mzdy, vykázaný pro třetí čtvrtletí, znamená pro letošní rok zatím maximum.

Pro srovnání: finanční trh pro třetí čtvrtletí čekal růst reálné mzdy o 0,2 %, čemuž by odpovídal růst nominální mzdy o 3,5 %. Listopadová prognóza z dílny ČNB počítala s růstem nominální mzdy o 4,5 % a reálné mzdy o 1,2 %.

Bráno mzdovou optikou se situace ve třetím čtvrtletí zlepšila v porovnání s letošním druhým čtvrtletím ve většině odvětví české ekonomiky s tím, jak došlo k uvolnění restrikcí souvisejících s první vlnou pandemie. Oživení růstu mezd přišlo zároveň s mezičtvrtletním obnovením růstu HDP s tím, jak na českou ekonomiku dopadala ve třetím čtvrtletí koronavirová omezení v menší míře.

Pohled na jednotlivá odvětví vykazuje nejsilnější růst mezd ve zdravotní a sociální péči (nominální mzda vzrostla meziročně o 11,8 %) a v administrativních a podpůrných činnostech (nárůst o 11,6 %). Jediné odvětví, jež ve třetím čtvrtletí vykázalo meziroční pokles nominální mzdy, bylo peněžnictví a pojišťovnictví (pokles o 0,9 %).

Jestliže ale v případě zdravotní a sociální péče souvisí růst mzdy se změnou platových tabulek od počátku letošního roku i s nadtarifními složkami, tak v případě administrativních a podpůrných činností, kam spadají agentury práce, došlo k masivnímu propouštění, jež se zjevně týkalo především zaměstnanců s podprůměrnou mzdou, což v tomto odvětví vytáhlo průměrnou mzdu nahoru.

V případě administrativních a podpůrných činností klesla ve třetím čtvrtletí zaměstnanost meziročně o 14,8 %. Smutným rekordmanem je pak pohostinství a ubytování s meziročním poklesem zaměstnanosti o 15 %.

Meziroční pokles zaměstnanosti v tuzemské ekonomice jako celku činil ve třetím čtvrtletí 3,1 %. Vývoj celkového objemu mezd vyplácených v ekonomice je tak méně příznivý, než vývoj samotné průměrné mzdy.

Ve třetím čtvrtletí klesl počet zaměstnanců meziročně o 3,1 % a objem vyplácených mezd tak meziročně vzrostl o 1,9 %. I zde ale jde o zlepšení v porovnání s druhým čtvrtletím, kdy meziroční pokles zaměstnanosti činil 3,4 %. Pokles zaměstnanosti lze nicméně čekat minimálně i v dalších čtvrtletích, tedy jak v závěru letošního roku, tak v průběhu roku 2021.

Za opticky silnějším než očekávaným růstem mezd v letošním třetím čtvrtletí se skrývá nerovnovážný vývoj v rámci jednotlivých odvětví ekonomiky, z nichž některá jsou v důsledku pandemickým omezení tvrdě postižena.

Situace na trhu práce je vzájemně provázána s celkovým poklesem české ekonomiky a se souvisejícími nejistotami, jež pramení z pandemie koronaviru. Vzhledem k typickému opoždění vývoje na trhu práce za hospodářským cyklem lze čekat pokles zaměstnanosti i v roce 2021, zatímco mzdový růst bude jen pozvolný.

Osobně si nemyslím, že o něco silnější než očekávaný růst mezd za letošní třetí čtvrtletí bude nějak znepokojivou zprávou pro ČNB při jejich úvahách o nastavení úrokových sazeb.

Za celý rok 2019 vzrostla průměrná mzda v české ekonomice o 6,4 %, pro letošek čekám růst okolo 3,5 %.

V reálném vyjádření mzda loni vzrostla o 3,5 %, letos čekám jen nepatrný růst, zhruba o 0,3 %.

Pro rok 2021 čekám růst průměrné mzdy v rozmezí 3,0 % až 3,5 %, v reálném vyjádření by růst činil zhruba 1 %.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE