Aktivita v tuzemském zpracovatelském průmyslu v dubnu prohloubila svůj výrazný pokles s tím, jak na sektor dopadají domácí restrikce zavedené v boji s koronavirem, a také slabší zahraniční poptávka. PMI indikátor mapující podmínky v tomto sektoru české ekonomiky spadl na nejnižší úroveň od března roku 2009 a indikátory mapující výrobu a objednávky ve zpracovatelském průmyslu spadly dokonce na nejnižší úrovně za historii měření, tedy od června 2001. Klesající aktivita se ve zpracovatelském průmyslu projevuje také na poklesu zaměstnanosti a zároveň je patrná snaha výrobců udržet si konkurenceschopnost tím, že snižují ceny svého zboží navzdory tomu, že ceny jejich výrobních vstupů rostou.

Indikátor PMI, mapující aktivitu v tuzemském zpracovatelském průmyslu, klesl v dubnu z hladiny 41,3 na úroveň 35,1, což představuje nejnižší hodnotu od března roku 2009. Trh očekával ještě prudší pokles indikátoru PMI, a to na úroveň 31,3. Před prudším poklesem byl celkový indikátor ochráněn i díky své statistické konstrukci: firmy hlásí prodlužování dodavatelských lhůt, což obvykle značí růst aktivity a využití výrobních a dopravních kapacit. V aktuální situaci jde ale ve skutečnosti o reflexi problémů vyvolaných v souvislosti s restrikcemi v boji proti koronaviru u nás i v zahraničí, po čistě technické stránce ale indikátor PMI i nadále hodnotí prodloužení dodavatelských lhůt jako pozitivní zprávu a celkový výsledek byl takto pozitivně zkreslen už i v březnu a únoru.

Prohloubení poklesu aktivity ve zpracovatelském průmyslu hlásí také Polsko a západoevropské ekonomiky. V Maďarsku se naopak celkový PMI indikátor v dubnu trochu spravil, jde ale o mírný nárůst z velmi  nízké březnové úrovně a i v případě Maďarska tak průzkum hlásí trvající prudký pokles aktivity ve zpracovatelském průmyslu – fakticky prudší, než v českém průmyslu.

Míra pesimismu v tuzemském zpracovatelském průmyslu, tedy úroveň očekávání do budoucna, je na své nové historicky nejnižší úrovni, přičemž historie ukazatele očekávání se v případě PMI průzkumu pro český zpracovatelský průmysl píše od dubna roku 2012.

I nadále platí konstatování, že situace v průmyslu a dalších odvětvích ekonomiky se začne zlepšovat spolu s uvolňováním omezení spojených s koronavirem. Omezení spojená s koronavirem dopadají na život ekonomik i zemí jako celku, květen by ale již měl být v tomto ohledu ve znamení lepších zpráv. Je dosti pravděpodobné, že průzkumy za květen již budou naznačovat zmírnění poklesu průmyslové aktivity napříč Evropou a meziměsíčně můžeme dokonce zaznamenat růst. Stále ale půjde o výrazné meziroční poklesy aktivity a nájezd k oživení budou dle všeho pozvolný.

Stále pracuji s předpokladem, že česká ekonomika jako celek vykáže letos v celoročním vyjádření pokles HDP o 7 %. Takový scénář počítá s oživením mezičtvrtletního růstu české ekonomiky v letošním druhém pololetí a s pokračováním oživení v roce 2021, což by platilo i pro tuzemský průmysl.

V případě roku 2020 ovšem nelze vyloučit, že celkový pokles české ekonomiky bude výraznější než zmíněných 7 %: vše bude záležet na odbourávání restrikcí a na schopnosti jednotlivých sektorů ekonomiky vracet se pozvolna k normálnímu fungování.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE