Listopadová data o výkonu průmyslu jsou tentokrát pozitivním překvapením, když v září a zejména v říjnu výkon zaostal za očekáváním. Listopad byl ve znamení silného růstu průmyslové výroby, dobře si vedly ale také tržby a vývoj zakázek. Listopad těžil jak z příznivých kalendářních efektů (meziročně o jeden pracovní den navíc), tak ze skutečnosti, že po slabším říjnu se aktivita napříč tuzemským průmyslem evidentně vrátila k silnějšímu výkonu. Další měsíce sice tak silný růst průmyslové výroby a objednávek nemusí zopakovat, nicméně podíváme-li se na průzkumy sentimentu v tuzemském průmyslu, tak vzkaz je jasný: výroba i objednávky by měly pokračovat v růstu.

Souběžně zveřejněná statistika zahraničního obchodu hlásí slabší růst vývozů i dovozů, než jsem předpokládal, a také celkový přebytek obchodu je o něco nižší, než co očekával trh. Situace u našich hlavních obchodních partnerů naznačuje, že exporty z české ekonomiky by měly i nadále růst, nicméně dynamika meziročního růstu bude zřejmě brzděna vysokou meziroční základnou.

Listopadová data o výkonu tuzemského průmyslu naštěstí nenavázala na předchozí dva měsíce: na rozdíl od září a října je jak průmyslová výroba, tak růst průmyslových tržeb a zakázek v případě loňského listopadu příjemným překvapením. Návrat průmyslové výroby k růstu je v souladu s tím, co signalizují průzkumy z tuzemského průmyslu, ať již hovoříme o indikátorech PMI anebo o konjunkturálním průzkumu ČSÚ.

Díky listopadovému výsledku má nyní tuzemská průmyslová výroba našlápnuto k růstu za celý rok 2016 na úrovni 3 %. Samotný listopadový výsledek se ale nemusí v následujících měsících hned tak opakovat: v případě listopadu výrobci zřejmě jednak doháněli překvapivý říjnový pokles, pozitivně působily také kalendářní efekty. Vývoj vnějšího prostředí (aktivita průmyslu v eurozóně) je pro tuzemský průmysl momentálně příznivý a v průběhu roku 2017 by měla sílit i domácí poptávka v souvislosti s předpokládaným oživením investičních výdajů. Na druhou stranu ale může být v první polovině roku 2017 meziroční růst tuzemské průmyslové výroby brzděn vysokou srovnávací základnou, tedy poměrně silným výkonem průmyslu, pozorovaným v prvních měsících roku 2016. Otázkou také je, zda si průmysl v eurozóně udrží stávající dobrou formu: na sentimentu výrobců se mohou projevovat nejistoty spojené s aktivací jednání o brexitu a také s volbami v několika klíčových zemích eurozóny. Jestliže za celý rok 2016 vykáže tuzemská průmyslová výroba růst zhruba 3 %, tak za celý rok 2017 bych čekal růst výroby jen mírně vyšším tempem, tedy jen mírně nad úrovní 3 %.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE