Předstihové indikátory jsou asi k ničemu. Alespoň tedy český index nákupních manažerů. Ten totiž v dubnu i v květnu v ČR poklesl na 46,6 bodu, tedy nejníže od prosince 2012. Historicky by se s tak nízkými hodnotami pojil meziroční pokles produkce o 2-3 %. Ne tak nyní: v dubnu i v květnu produkce v průmyslu naopak přidala, a to v obou měsících přes 3 % meziročně. Oproti konci minulého roku byla pak vyšší o 1,6 %. Produkci pomáhá zejména automobilový průmysl, který se oklepal ze slabosti druhé poloviny minulého roku, způsobené negativním vlivem nových emisních testů na produkci aut (auta, která testy nestihla projít, se nějakou dobu nevyráběla), i bez ní si však průmysl vede nad očekávání dobře.

Druhá polovina roku však už musí být výrazně pomalejší. Přece jen je stěží představitelné, aby produkce rostla i v situaci, kdy index nákupních manažerů je nejníže od léta 2009 (45,9 bodu v červnu) a kdy je na letitém minimu i (historicky méně responsivní) důvěra průmyslníků dle Českého statistického úřadu.  Německé průmyslové objednávky poklesly dle dat z minulého týdne v květnu o skoro 9 % r/r a jsou dokonce nižší než před třemi lety. Vzhledem k úzké propojenosti českého a německého průmyslu (ten první je subdodavatelem toho druhého) je tak nepředstavitelné, aby nepoklesla ve druhé polovině roku jak německá, tak česká průmyslová produkce. Ostatně, Bundesbanka už na vysoké riziko recese německé ekonomiky ve druhé polovině roku zřetelně upozorňuje.

A rizika se nijak nezmenšují. Faktory, jako Trump vs. svět, Boris Johnson vs. EU jsou stále zde a nebude to lepší: volební kampaň v USA začne teprve nabírat na síle, termín odchodu Británie z Unie (konec října) se nezadržitelně blíží.  Je nejvyšší čas připravit se na to, že z těchto černých mraků skutečně zaprší.

Autor: Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.