Sezónní faktory stlačily míru nezaměstnanosti v květnu dále dolů, v souladu s očekáváním. Počet žadatelů o zaměstnání je v české ekonomice nejnižší za uplynulých 22 let, tedy od května roku 1997. Meziročně míra nezaměstnanosti klesla o 0,4 procentního bodu, což je mírnější pokles než v předchozích měsících.

Rozdíl mezi počtem volných pracovních míst a počtem uchazečů o zaměstnání se v květnu dále výrazně zvýšil a dostal se tak na nový rekord, když došlo jak k poklesu počtu uchazečů o zaměstnání, tak k nárůstu počtu volných pracovních míst. Firmy hledají dělníky v oblasti výstavby budov, což má souvislost i s nástupem jara a lepšího počasí, nadále velká poptávka trvá po technických profesích napříč všemi obory. Příchod jara znamená také vyšší sezónní poptávku po pracovnících v zemědělství, cestovních ruchu či lázeňství.

Květen ale zároveň hlásí zmírnění meziročního poklesu míry nezaměstnanosti: pokles činil pouhé 0,4 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti je v tuzemské ekonomice již velmi nízko a příliš prostoru pro její další pokles proto není k dispozici. V samotném červnu nicméně může být atakována úroveň 2,5 %.

I nadále si ale myslím, že se meziroční pokles míry nezaměstnanosti může ke konci letošního roku postupně zastavit: míra nezaměstnanosti jednak nemá ze stávajících nízkých úrovní kam moc klesat a na trh práce navíc začne dopadat zpomalení růstu české ekonomiky.

V roce 2018 činila průměrná míra nezaměstnanosti 3,2 %, průměr za celý letošní rok by měl klesnout mírně pod 3 %: můj aktuální odhad letošního celoročního průměru činí 2,9 %, nelze ale vyloučit, že pokles nezaměstnanosti bude ještě hlubší.

Samozřejmě i nadále platí, že míra nezaměstnanosti v české ekonomice zůstává nejnižší v rámci celé Evropské unie. Z pohledu inflačních tlaků v české ekonomice situace na trhu práce vytváří tlak směrem k silnému růstu mezd a trh práce tak zůstává klíčovým zdrojem informací pro posuzování výhledu růstu cenové hladiny.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE