Důvěra v tuzemské ekonomice v březnu klesla, a to jak mezi podnikateli, tak na straně spotřebitelů. Na průmysl zřejmě doléhá i slabost na straně našich hlavních obchodních partnerů a důvěra v tomto sektoru ekonomiky klesla na nejnižší úroveň od září roku 2013. Na několikaleté minimum klesla nálada i v případě spotřebitelů, kde se mírně zvyšují obavy z výhledu jejich vlastní finanční situace a obavy z nezaměstnanosti.

Průzkum ČSÚ hlásí, že v březnu důvěra v tuzemskou ekonomiku klesla na dvouleté minimum, tedy nejníže od března roku 2017. Pokles byl zaznamenán ve většině sektorů na straně podnikatelů, jedinou výjimkou bylo stavebnictví, jež stále profituje z rozjeté domácí poptávky. Slabší důvěra je i na straně spotřebitelů: zde se zřejmě projevuje uvědomění, že jejich finanční situace a stejně tak situace na trhu práce se nemohou zlepšovat donekonečna.

Zhoršení nálady v tuzemském průmyslu není až tak překvapivé a bohužel koresponduje se zprávami, jež přicházejí od průmyslových výrobců ze sousedního Německa. Přesto ale podnikatelé v tuzemském průmyslu stále hodnotí současnou celkovou i zahraniční poptávku obdobně, jak tomu bylo minulý měsíc, tedy v únoru, v případě zahraniční poptávky ovšem toto hodnocení není nijak slavné. Pro tuzemský průmysl bude klíčové právě to, zda se dokáže stabilizovat či dokonce oživit růst průmyslové aktivity v eurozóně anebo zda pokračující zpomalení, jež průzkumy naznačují letošní první kvartál, přetrvá i do dalších čtvrtletí.

Zhoršení nálady na straně spotřebitelů pak vnímám jako podporu pro předpoklad, že růst spotřeby domácností v české ekonomice letos dále zpomalí. I nadále ale platí, že spotřeba domácností bude jedním z klíčových tahounů růstu české ekonomiky jako celku.

Průzkum důvěry naznačuje, že česká ekonomika čelí rizikům dalšího zpomalení, což by měla při svém rozhodování vzít v úvahu i ČNB.

Březnový průzkum důvěry velmi dobře zapadá do dilemat, jimž čelí ČNB při svých úvahách o možnosti dalšího zvýšení úroků. Jestliže vývoj inflace a také kurzu koruny hovoří ve prospěch zvýšení úrokových sazeb, tak zpomalování hospodářského růstu v eurozóně a s ním spojená rizika pro českou ekonomiku hovoří proti spěchu při zpřísňování měnových podmínek. Březnový průzkum důvěry asi nebude pro ČNB tou nejzásadnější informací při jejím rozhodování, přesto i tento průzkum je na pomyslných miskách vah argumentem ve prospěch stability úroků ČNB na nadcházejícím zasedání bankovní rady, jež se koná tento čtvrtek

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE