Celková meziroční inflace zahájila letošní rok vyšším než očekávaným nárůstem: na úrovni 2,5 % je nejvyšší od loňského srpna a po dvou měsících se tak vrátila nad úroveň dvouprocentního inflačního cíle.

Nárůst meziroční inflace byl tažen cenami alkoholu a tabáku, potravin, energií pro domácnosti, a dále řadou položek spadajících do jádrové inflace. Jediná významná položka, jež by sama o sobě hovořila pro pokles celkové inflace, byly ceny pohonných hmot, jejichž meziroční růst se v lednu dále zpomalil.

ČNB ve své nedávno zveřejněné prognóze očekávala lednovou inflaci beze změny na úrovni dvou procent, finanční trh lednovou inflaci očekával zhruba na úrovni 2,1 %. Pro jádrovou inflaci pak centrální banka pro celé letošní první čtvrtletí očekávala průměrnou úroveň 2,6 %: na této úrovni se ale jádrová inflace nacházela již v prosinci a dle dostupných údajů lze usuzovat, že v lednu tento cenový ukazatel dále zrychlil svůj růst.

Skutečnost, že růst inflace byl tažen většinou položek spotřebního koše, jistě neunikne pozornosti jestřábího křídla v bankovní radě ČNB. Navíc lze pro nejbližší měsíce předpokládat další nárůst celkové inflace: jednak zde bude doznívat efekt zdražení energií pro domácnosti a své poslední slovo zřejmě neřekl ani růst jádrové inflace.

Za celé první čtvrtletí tak lze očekávat celkovou inflaci v průměru zhruba na úrovni 2,7 %, za celý letošní rok bych v tuto chvíli odhadoval průměrnou inflaci na úrovni 2,3 %, když loni průměr činil 2,1 %. ČNB ve své prognóze z počátku února viděla průměr pro letošní první čtvrtletí na úrovni 2,4 %, za celý rok 2019 pak pro průměrnou inflaci předpokládala úroveň 2,2 %.

Kombinace vyšší inflace a slabší koruny povede k tomu, že debata o zvýšení úrokových sazeb zůstane obrazně řečeno na stole. Myslím si, že ČNB ponechá své sazby beze změny i v březnu, vážná debata o možnosti jejich zvýšení by ale mohla být na pořadu dne na zasedání bankovní rady počátkem května.

Pro leden bývají skoky v inflaci tím či oním směrem poměrně příznačné a proto si myslím, že i samotná centrální banka bude pro své úvahy o měnové politice chtít znát vývoj spotřebitelských cen i v několika dalších měsících. Inflace za leden je ale vyšší, než se čekalo, totéž zřejmě platí i o jádrové inflaci, na což koruna reaguje posílením, neboť trh si je vědom toho, že takový vývoj spotřebitelských cen představuje vítr do plachet pro zastánce dalšího zvýšení úroků ČNB.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE