Průzkum PMI hlásí, že růst hospodářské aktivity v eurozóně na počátku letošního roku dále zpomalil a HDP dle tohoto průzkumu na mezičtvrtletní bázi takřka stagnuje. Coby hlavní příčiny zpomalení hospodářského růstu lze zmínit přetrvávající slabost v automobilovém průmyslu, zpomalující poptávku ze strany Číny a nejistoty ohledně brexitu.

Specifickým faktorem jsou protesty tzv. žlutých vest ve Francii: v problémech je především tamní sektor služeb, aktivita ale klesá i ve francouzské ekonomice jako celku, což se vzhledem k váze Francie nevyhnutelně projevuje i na indikátoru PMI pro eurozónu jako celek.

Lednová úroveň kompozitního indikátoru PMI eurozónu činí 50,7, což je nejméně od července 2013. PMI klesl jak ve zpracovatelském průmyslu, tak ve službách. Co se týče jednotlivých ekonomik, tak Německo hlásí mírný nárůst celkového indikátoru PMI, Francie a zbytek eurozóny ale hlásí zhoršení PMI, přičemž v případě Francie se kompozitní PMI nachází již výrazně pod kritickou úrovní padesáti bodů.

Na stávající úrovni 47,9 souhrnný PMI indikátor pro Francii naznačuje, že tamní ekonomika zahajuje letošní rok poklesem.

Při pohledu na jednotlivé sektory platí na úrovni eurozóny jako celku konstatování, že nové objednávky v případě služeb v podstatě stagnují, zatímco objednávky ve zpracovatelském průmyslu prohloubily svůj pokles. Na poptávku v průmyslu dopadá obecná nejistota ohledně výhledu globální ekonomiky, specificky je pak zmiňována slabší poptávka z Číny a přetrvávající slabost v automobilovém průmyslu, kde se projevují i loni zavedené emisní normy pro automobily ze strany EU.

Celkově je lednový indikátor PMI konzistentní se zpomalením mezičtvrtletního růstu HDP eurozóny na úroveň 0,1 %, když ještě pro loňské závěrečné čtvrtletí PMI průzkum indikoval mezičtvrtletní růst HDP v pásmu 0,2 až 0,3 %.

Z průzkumu PMI je zřejmé, že hospodářský růst v eurozóně dále zpomaluje. Nicméně, předpokládám, že situace v automobilkách se stabilizuje s tím, jak se toto odvětví vypořádá s novými emisními normami a eliminovány by také měly být nejistoty související s brexitem.

PMI indikátor pro eurozónu by se tak letos měl postupně oživit, samotné první čtvrtletí ale bude pro ekonomiku eurozóny dle všeho stále ještě obdobím slabého hospodářského růstu.

Průzkum PMI z eurozóny a zejména pak další zpomalení růstu aktivity ve zpracovatelském průmyslu představují varování pro středoevropský region, jenž je s eurozónou a zejména pak s Německem silně provázán.

Provázanost středoevropského průmyslu s Německem naznačuje, že slabší růst tamní průmyslové aktivity bude působit coby brzda i pro výrobce v české ekonomice, totéž platí i pro zpracovatelský průmysl v Maďarsku či Polsku.

Indikátory PMI pro zpracovatelský průmysl ostatně v uplynulých měsících zamířily dolů jak v české ekonomice, tak v Polsku.

Maďarsko si dle průzkumu PMI zatím udržuje slušný růst, tato situace ale může být těžko udržitelná, pokud se zprávy z eurozóny nezačnou zlepšovat: a lednový průzkum PMI žádné takové zlepšení z eurozóny bohužel nehlásí.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE