Meziroční inflace v listopadu dále klesla: dostala se na úroveň dvouprocentního cíle ČNB a je nejnižší od letošního dubna. Pokles inflace byl tažen cenami potravin a též slabším růstem cen pohonných hmot, zatímco jádrová inflace zřejmě zůstala beze změny anebo mírně vzrostla.

Meziroční inflace v české ekonomice v listopadu klesla z 2,2 na 2,0 %. Tento výsledek je v souladu s očekáváním trhu, inflace je ale zároveň výrazně pod očekáváním ČNB. Centrální banka ve své prognóze z počátku listopadu očekávala listopadovou inflaci na úrovni 2,5 %, pod prognózu ČNB se ale inflace dostala již v říjnu, když na úrovni 2,2 % byla 0,2 procentního bodu pod očekáváním ČNB. Pokles inflace je tažen meziročním poklesem cen potravin a slabším růstem cen pohonných hmot.

Jádrová inflace zřejmě jen mírně vzrostla z říjnových 2,3 % anebo zůstala beze změny na této úrovni. ČNB očekávala pro letošní závěrečné čtvrtletí celkovou inflaci na úrovni 2,5 %, aktuální průměr činí 2,1 % a inflace tak směřuje pod prognózu centrální banky. Pro jádrovou inflace předpokládala ČNB pro letošní závěrečné čtvrtletí úroveň 2,3 %, skutečný výsledek může být o něco vyšší.

ČNB čelí dilematu: inflace i růst HDP jsou nižší, než čekala, koruna ale zároveň stále zůstává slabší, než co předpokládala centrální banka. Sdílím názor, že bankovní rada na svém prosincovém zasedání ponechá své sazby tentokrát beze změny, zvýšení ale zřejmě přijde hned v únoru, tedy na prvním měnově-politickém zasedání v novém roce.

Inflace se nyní nachází přesně na úrovni dvouprocentního inflačního cíle a je poměrně výrazně pod prognózou ČNB. Tato odchylka je ovšem tažena zejména cenami potravin a pohonných hmot, zatímco jádrová inflace je spíše mírně nad očekáváním centrální banky. Pro letošní prosinec bych očekával nárůst celkové inflace mírně nad 2 % a na počátku roku 2019 by pak měl přijít další růst v souvislosti s vývojem cen energií pro domácnosti, ve druhé polovině roku 2019 ale předpokládám návrat inflace k dvouprocentnímu cíli ČNB.

Měnová politiky nyní čelí dilematu: růst HDP a úroveň celkové inflace jsou nižší, než co čekala ČNB, na druhou stranu je ale koruna i nadále slabší, než co centrální banka předpokládala ve své prognóze. V kontextu série zvýšení úroků na předchozích čtyřech zasedání bankovní rady očekávám, že na prosincovém zasedání ČNB nechá své úroky beze změny. Repo sazba by tak ze své stávající úrovně 1,75 % mohla být dále zvýšena až v novém roce, zřejmě již na prvním zasedání v únoru.

Zároveň si i nadále myslím, že slabší růst globální ekonomiky a výhled měnové politiky v eurozóně povedou k tomu, že ČNB v roce 2019 své sazby zvýší jen velmi mírně a možná si za celý rok 2019 vystačí jen s oním zvýšení repo sazby na 2,00 % na zasedání počátkem února.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE