Průzkum PMI signalizuje, že růst hospodářské aktivity v eurozóně se v listopadu dále zpomalil: kompozitní PMI indikátor je nyní nejslabší od konce roku 2014. Ekonomika eurozóny dle průzkumu PMI sice i nadále roste, tempo růstu se ale zpomaluje, což platí jak o zpracovatelském průmyslu, tak o službách.

Na zpracovatelský průmysl v eurozóně nepříznivě dopadají zvyšující se bariéry v mezinárodním obchodě, vliv má také obecně slabší poptávka na některých významných trzích, například v Číně. Výrobci automobilů se stále vyrovnávají s přísnějšími emisními normami, jež v Evropské unii vstoupily v platnost počátkem září. Vliv tohoto faktoru bude zřejmě trvat i po několik dalších měsíců, nicméně nové emisní normy nejsou jediným faktorem, jenž na průmyslovou aktivitu v eurozóně momentálně doléhá.

Protekcionismus v mezinárodním obchodě a růst politických nejistot, z nichž se řada týká samotné Evropy, se zřejmě přenesou i do počátku nového roku. Důležité bude, jak se například podaří vyřešit otázku brexitu: zde se sice mezi EU a Spojeným královstvím rýsuje dohoda, zdaleka ale není jisté, zda nalezne dostatečnou podporu na britské politické scéně.

Listopadový průzkum potvrzuje trvající pesimismus, co se týče zakázek ve zpracovatelském průmyslu. Německo i Francie hlásí pokles nových průmyslových objednávek, totéž platí pro průmyslové objednávky v eurozóně jako celku, což je varovný signál i pro zpracovatelský průmysl ve středoevropském regionu.

Provázanost středoevropského průmyslu s Německem naznačuje, že slabší růst průmyslové aktivity v eurozóně bude působit coby brzda i pro výrobce v české ekonomice, totéž platí i pro zpracovatelský průmysl v Maďarsku či Polsku.

Průzkum PMI naznačuje, že růst HDP eurozóny se v závěrečném čtvrtletí letošního roku zvýší jen nepatrně, v mezičtvrtletním vyjádření na 0,3 %, když ve 3. čtvrtletím růst zaostal za očekáváním a činil pouhé 0,2 %.

Za celý rok 2018 lze očekávat zpomalení tempa růstu HDP eurozóny mírně pod 2 % s dalším zpomalením v roce 2019. ECB tak v prosinci dle všeho bude muset přepsat svou stávající prognózu hospodářského růstu dolů, když v zářijové prognóze čekala růst 2,0 % pro letošní rok a 1,8 % pro rok 2019. Pro připomenutí: v roce 2017 byl v eurozóně jako celku vykázán růst HDP na úrovni 2,5 % a je zřejmé, že šlo o pomyslný vrchol vlny hospodářského růstu. Pro letošek očekáváme růst na úrovni 1,9 %, v roce 2019 by pak růst HDP eurozóny mohl zpomalit na 1,6 %.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE