Běžný účet platební bilance se v březnu propadl do schodku 5,6 miliardy korun, zatímco trh očekával přebytek na úrovni 30 miliard korun. Ačkoliv březnový schodek není nijak závratný, tak kontrastuje nejen s očekáváním trhu, ale také s výsledky předchozích dvou měsíců, kdy se přebytek pohyboval právě v oblasti 30 miliard.

Výsledek za letošní březen byl poznamenán odlivem dividend, jenž v případě přímých investic činil více než 38 miliard korun. Březnový výsledek zároveň zapadá do mozaiky dění okolo kurzu koruny: březnový schodek běžného účtu pomáhá pochopit, proč česká měna není schopna posílit vůči euru, ačkoliv samotný běžný účet asi není tou hlavní příčinou.

Měsíční data hlásí, že v letošním prvním čtvrtletí dosáhl přebytek běžného účtu 54,3 miliardy korun: pro srovnání, v prvním čtvrtletí roku 2017 přebytek činil 97,5 miliardy korun. V roce 2017 činil celoroční přebytek běžného účtu 54,2 miliardy korun (1,1 % HDP), letos může být přebytek o něco slabší zejména v důsledku předpokládaného nižšího přebytku zahraničního obchodu. Za celý letošní rok bych momentálně viděl přebytek běžného účtu zhruba v oblasti 25 miliard korun, což by znamenalo přibližně 0,5 % HDP České republiky.

Vývoj běžného účtu i nadále potvrzuje, že česká ekonomika nečelí žádné vnější nerovnováze, nicméně celoroční přebytek bude letos zřejmě o něco nižší, než tomu bylo v roce 2017. Březnová data o platební bilanci sama o sobě asi nijak nepomohu vylepšit sentiment investorů vůči koruně, zároveň ale nečekám žádný dramatický dopad v negativním smyslu.

Z pohledu vývoje kurzu koruny představuje běžný účet jen jeden z řady faktorů, jež se projevují na sentimentu investorů: klíčovým faktorem zůstává skutečnost, že mezi hráči na devizových trzích jsou i nadále naakumulovány velké korunové pozice vytvořené v průběhu trvání kurzového závazku ČNB. Právě toto nastavení trhu je faktorem, jenž působí jako brzda vůči posilování koruny. Jestliže loni byla koruna co do posilování v čele světového pelotonu měn, letos se v pořadí hluboce propadla a další středoevropské měny jsou na tom obdobně.

Fundament české ekonomiky zůstává příznivý, což navzdory březnovému výsledku platí i o platební bilanci, nicméně pro viditelnější posílení bude koruna potřebovat impuls v podobě zvýšení úroků ČNB – takový krok dle mého názoru může přijít již na srpnovém zasedání bankovní rady, což by mělo české měně pomoci prolomit v letošním druhém pololetí hranici 25 korun za euro.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE