Listopadový průzkum PMI naznačuje, že hospodářská aktivita v eurozóně jede na plné obrátky. Kompozitní PMI indikátor pro eurozónu se v listopadu vyšplhal na nejvyšší úroveň od dubna 2011, když zrychlení růstu hlásí jak zpracovatelský průmysl, tak služby.

Zvláštní zmínku si zaslouží zpracovatelský průmysl, kde se indikátor PMI vyšplhal na nejvyšší úroveň od dubna 2000, zejména díky silnému růstu nových objednávek. Průzkum PMI tak naznačuje, že meziroční růst HDP eurozóny by v závěrečném čtvrtletí letošního roku mohl zrychlit na 0,8 % po růstu 0,6 %, vykázaném ve 3. čtvrtletí.

Příznivé zprávy se týkají jak velkých ekonomik v jádru eurozóny (Německo, Francie), tak takzvaného jižního křídla eurozóny, jakkoliv je zde soudě dle průzkumu PMI tempo růstu hospodářské aktivity mírnější než ve Francii a Německu. Průzkum PMI zároveň naznačuje, že s růstem hospodářské aktivity ubývají v ekonomice volné produkční kapacity a v eurozóně se tak zvyšují cenové tlaky.

Oficiální statistika inflace ale i nadále hlásí jen mírný růst spotřebitelský cen, což vede ECB k opatrnosti a pozvolnému postupu při opouštění stávajícího velmi uvolněného nastavení měnových podmínek v eurozóně.

Ve středu zveřejněný průzkum Evropské komise pak hlásí, že spotřebitelská důvěra v eurozóně v listopadu vzrostla na svou nejvyšší úroveň od ledna 2001. Ekonomice eurozóny se letos daří, růst HDP eurozóny bude zřejmě nejsilnější za uplynulých deset let.

Příznivý vývoj v eurozóně je samozřejmě dobrou zprávou pro středoevropské ekonomiky, pro něž země platící eurem představují hlavní exportní trh.

V případě české ekonomiky je příznivý hospodářský vývoj v eurozóně reflektován pozitivní náladou v tuzemském průmyslu, kde utěšeně roste výroba i nové objednávky.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE