Běžný účet platební bilance vykázal v srpnu o něco výraznější schodek, než se čekalo a meziročně se schodek prohloubil o více než 3,5 miliardy korun. Zdá se, že hlavní příčinou meziročního zhoršení salda běžného účtu byly tentokrát toky mezi Českou republikou a rozpočtem EU.

Dvanáctiměsíční kumulativní přebytek salda běžného účtu činí necelých 36 miliard korun, zatímco celoroční přebytek za rok 2016 činil více než 52,5 miliardy korun (1,1 % HDP). Za celý letošní rok očekávám přebytek běžného účtu v pásmu 0,5 až 1,0 % HDP, což by v korunovém vyjádření činilo zhruba necelých 40 miliard.

Letní měsíce obecně jsou ve znamení slabších přebytků salda zahraničního obchodu, respektive obchodní saldo může být často i záporné z titulu podnikových dovolených a slabších exportů, jež jsou pro prázdninové období typické. Letos v srpnu se meziročně zhoršilo i saldo obchodu se zbožím a službami, byť v obou případech šlo jen o nepatrné posuny.

Zároveň lze zopakovat, že pokud budeme abstrahovat od slabších výsledků za samotné letní měsíce, tak vývoj běžného účtu sám o sobě hovoří pro posilování koruny. Nicméně, trh je českou měnou zavalen a tato překoupenost trhu často stojí posilování koruny v cestě coby překážka. I proto byla koruna schopna trvale prorazit úroveň 26 korun za euro až v samotném závěru letošního třetího čtvrtletí a navíc až poté, co ČNB dala velmi jasně najevo, že její úroky půjdou dále nahoru.

Vývoj platební bilance je jinak sám o sobě bezproblémový a potvrzuje, že česká ekonomika v tomto směru nečelí žádné vnější nerovnováze. Bezproblémový je v tomto ohledu vývoj i v dalších ekonomikách středoevropského regionu, ať již jde o Maďarsko, jež vykazuje poměrně výrazný přebytek běžného účtu, anebo Polsko, jež na běžném účtu platební bilance operuje se zvládnutelným schodkem.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE