V případě běžného účtu platební bilance letos v červnu zaúřadoval odliv dividend, v jehož důsledku běžný účet vykázal výrazný schodek. Odliv dividend do kapes zahraničních investorů je ale pro tyto měsíce typický a je s ním třeba počítat coby s faktorem, jenž se může na celkovém vývoji platební bilance výrazně podepsat.

Celkově se saldo běžného účtu meziročně zhoršilo o necelé tři miliardy korun, hlavní vliv zde ale měly nikoliv dividendy, nýbrž ostatní položky běžného účtu včetně slabšího přebytku obchodu se zbožím a službami.

Dvanáctiměsíční kumulativní přebytek salda běžného účtu činí necelých 46 miliard korun a zůstává pod celoročním přebytkem za rok 2016, jenž činil více než 52,5 miliardy korun (1,1 % HDP).

Za celý letošní rok očekávám přebytek běžného účtu v pásmu 0,5 až 1,0 % HDP.

Běžný účet platební bilance sám o sobě vyznívá pro postupné posilování české měny, alfou a omegou ale bude vývoj na finančním účtu, konkrétně chování hráčů na devizových trzích, kteří si v průběhu trvání kurzového závazku vytvořili ohromné množství korunových pozic v sázce na budoucí posílení české měny. Právě tato překoupenost trhu, tedy velké množství české měny mezi devizovými hráči, je faktorem, jenž stojí v cestě výraznějšímu posílení koruny a tento faktor také opakovaně zmiňuje ČNB coby nejistotu reprezentující proinflační riziko pro její vlastní prognózu vývoje cenové hladiny v české ekonomice. Údaje o červnovém vývoji platební bilance koruně k posílení samy o sobě nepomohou, nicméně trh bude vývoj české měny sledovat v dalších týdnech s velkou pozorností, neboť schopnost či neschopnost koruny dále posílit bude velmi důležitým faktorem pro úvahy ČNB ohledně načasování dalšího zvýšení jejích měnově-politických úrokových sazeb

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE