Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu mírně zrychlil a na úrovni 2,3 % se meziroční míra inflace v české ekonomice dostala na nejvyšší úroveň od konce loňského roku. Ke zrychlení meziročního cenového růstu přispěl tentokrát vývoj jen u dvou skupin spotřebního koše, konkrétně cen v dopravě, zejména u pohonných hmot, a dále u poštovních a telekomunikačních služeb.

Nárůst meziroční inflace byl pro březen očekáván a obdobný trend je patrný jak v dalších středoevropských ekonomikách, tak v eurozóně. Pro nejbližší měsíce lze čekat další mírný nárůst meziroční inflace, jež v průběhu celého letošního roku setrvá nad dvouprocentním inflačním cílem.

Meziroční inflace v březnu vzrostla z 2,1 % na 2,3 %: dosáhla tak nejvyšší úroveň od loňského prosince. Finanční trh očekával inflaci na úrovni 2,4 %, v únoru zveřejněná prognóza z dílny ČNB očekávala březnovou meziroční inflaci na úrovni 2,0 %.

Zrychlení cenového růstu táhly v případě března dvě položky spotřebního koše: doprava, a pošty a telekomunikace. V případě cen v dopravě stojí za zmínku obrat u pohonných hmot, jež z únorového meziročního poklesu o 9,8 % přešly k růstu na úrovni 1,1 %. Naopak se zmírnil cenový růst v případě potravin a alkoholických nápojů a tabáku.

Zmírnění cenového růstu je patrné také u položek spadajících do tzv. jádrové inflace, což je ukazatel nejvěrněji mapující domácí cenové tlaky. Zpomalení meziročního růstu cen hlásí odívání a obuv, bytové vybavení či stravování a ubytování.

Údaj o březnové jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška, lze nicméně předpokládat, že jádrová inflace vykáže pokles z únorové úrovně 3,2 %. Přesto ale jádrová inflace za celé první čtvrtletí velmi pravděpodobně překonala únorovou prognózu ČNB, jež pro letošní první tři měsíce čekala jádrovou inflaci v průměru na úrovni 3,1 %.

Březnový nárůst celkové inflace není překvapivý, podobný vývoj se odehrál v Maďarsku, Polsku a také v eurozóně, výrazným tahounem růstu inflace byly vesměs ceny pohonných hmot.

Pozornost si ale v případě cenového vývoje v české ekonomice jistě zaslouží další zpomalení růstu cen u řady položek náležejících do jádrové inflace. Celková inflace letos zůstane nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB a v nejbližších měsících ještě dále poroste, v případě jádrové inflace ale lze čekat tendenci k dalšímu poklesu. Inflace včetně jádrové inflace byla v prvním čtvrtletí vyšší, než čekala ČNB, centrální banka ale na vyšší inflaci v nejbližších měsících reagovat nebude a své úrokové sazby podrží beze změny.

Za celý rok 2021 očekávám celoroční průměrnou inflaci zhruba na úrovni 2,4 % poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 %. V roce 2022 by pak celoroční průměr měl klesnout na 2 %, tedy na úroveň inflačního cíle ČNB.

Aktuální nejistoty spojené s vývojem pandemie povedou ČNB k tomu, že nebude spěchat se změnami nastavení své politiky, nicméně skutečnost, že inflace letos zůstane nad inflačním cílem a ekonomika se zároveň vydá k růstu, zřejmě v letošním druhém pololetí povede k debatám o zvýšení úrokových sazeb české centrální banky.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE