V závěru loňského roku klesla meziroční inflace v české ekonomice na dvouleté minimum: prosincová inflace na úrovni 2,3 % je nejnižší od prosince 2018. Zmírnění meziroční inflace bylo taženo především cenami potravin, jež v prosinci dokonce vykázaly mírný meziroční pokles. Vývoj položek spadajících do jádrové inflace byl smíšený, nicméně i tento ukazatel zřejmě v případě loňského prosince vykáže zpomalení meziročního cenového růstu. Celková i jádrová inflace v závěrečném čtvrtletí klesly pod prognózu ČNB, což by spolu se silnější korunou mělo vést k delší stabilitě úrokových sazeb, než co předpokládá prognóza z dílny samotné centrální banky.

Meziroční inflace v prosinci klesla z 2,7 % na 2,3 %: dosáhla tak nejnižší úroveň od prosince roku 2018. Finanční trh očekával prosincovou meziroční inflaci na úrovni 2,6 %, odhad ČNB činil 3,0 %.

Zmírnění inflace bylo v případě prosince taženo cenami potravin a nealkoholických nápojů, jež dokonce vykázaly mírný meziroční pokles. Zmírnil se také meziroční růst cen energií pro domácnosti  či růst cen v dopravě.

V rámci jádrové inflace hlásí výraznější zpomalení meziročního růstu cen odívání a obuv, pomaleji zdražují také hotely a restaurace.

Data o jádrové inflaci za loňský prosinec zveřejní ČNB během dneška, velmi pravděpodobně uvidíme pokles jádrové inflace z její historicky maximální úrovně 3,7 %, jež byla vykázána v několika předchozích měsících včetně listopadu.

Právě jádrová inflace je pro centrální banku velmi důležitým měřítkem vývoje cenových tlaků a prognóza ČNB počítala s tím, že jádrová inflace v závěrečném čtvrtletí loňského roku vzroste v průměru na 3,9 % poté, co ve třetím čtvrtletí činila 3,7 %.

Nižší než očekávaná jádrová inflace spolu s posilováním koruny by měla bankovní radu utvrdit v názoru, že není třeba spěchat se zpřísněním měnové politiky a že zvýšení úrokových sazeb přijde později, než co předpokládá listopadová prognóza z dílny centrální banky.

Celoroční průměr celkové inflace loni činil 3,2 %, což bylo nejvíce od roku 2012.

Na růstu cenové hladiny v tuzemské ekonomice se loni podepsaly jak ceny potravin a alkoholických a tabákových výrobků, tak jádrová inflace, kterou táhla k růstu slabší koruna.

V průběhu letošního roku lze čekat pokles celkové i jádrové inflace: cenové tlaky se budou zmírňovat v reakci na loňský pokles české ekonomiky, ve směru nižší inflace bude působit také silnější koruna a pokles cen energií.

Celková inflace by letos měla v průměru klesnout na úroveň dvouprocentního inflačního cíle, centrální banka bude přesto bedlivě vyhlížet vhodný okamžik pro zvýšení svých úrokových sazeb ze stávající velmi nízké úrovně.

Růst cen v české ekonomice by se měl po loňském překvapivě svižném tempu v letošním roce zmírnit. Inflace by se letos měla vrátit do oblasti dvouprocentního cíle centrální banky, což naznačují i údaje za samotný prosinec.

ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem loňského listopadu čeká pro letošní rok trojí zvýšení úrokových sazeb, první zvýšení úroků by dle této prognózy mělo přijít v průběhu jara.

Coby nejpravděpodobnější scénář se mi i nadále jeví stabilita úrokových sazeb až do konce roku 2021, neboť koruna posiluje rychleji, než ČNB čekala, takže měnové podmínky v české ekonomice se přitvrzují, aniž by bylo nutné hýbat s úrokovými sazbami.

Příští pohyb úrokových sazeb by sice měl být nahoru, předpokládám ale, že se tak stane spíše až v roce 2022.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE