Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v říjnu klesla na 3,7 %, když v předchozích třech měsících setrvávala na úrovni 3,8 %. V meziročním srovnání zůstává nezaměstnanost o 1,1 procentního bodu vyšší než před rokem: pro říjen je mírný meziměsíční pokles míry nezaměstnanosti typický s tím, jak opadá vlna příchodu absolventů škol na trh práce. Míra nezaměstnanosti tak zůstává stabilizovaná na poměrně nízkých úrovních, čemuž napomáhají především vládní programy na podporu nezaměstnanosti.

Míra nezaměstnanosti v září meziměsíčně klesla z 3,8 % na úroveň 3,7 %. Meziroční nárůst činil 1,1 procentního bodu, stejně jako v předchozích čtyřech měsících. Trhu práce pomáhá skutečnost, že se aktivita v české ekonomice v průběhu třetího čtvrtletí oživila po jarním propadu s tím, jak se v letních měsících zvolnila omezení spojená s koronavirem.

Pro samotný říjen je mírný meziměsíční pokles nezaměstnanosti obvyklý díky tomu, jak opadá poprázdninová vlna příchodu absolventů škol na trh práce a případně do evidence Úřadu práce. Situaci na trhu práce ale pomáhají stabilizovat především vládní programy na podporu zaměstnanosti. Bez vládních programů by nezaměstnanost v tuzemské ekonomice byla viditelně vyšší s tím, jak by trh práce reagoval na výrazný meziroční pokles HDP, spojený s pandemií koronaviru.

Situace na trhu práce by měla být poměrně stabilizovaná i v listopadu. V prosinci lze samozřejmě čekat nárůst nezaměstnanosti ze sezónních důvodů, to však samo o sobě není pro závěr roku nijak neobvyklé, ba naopak. Do dalších čtvrtletí lze čekat růst nezaměstnanosti s tím, jak do trhu práce bude prosakovat pokles ekonomické aktivity související s koronavirem. Vyšší příliv uchazečů o zaměstnání, jež budou přicházet ze sektoru služeb, na který nejvíce dopadají opatření v souvislosti s druhou vlnou pandemie, lze čekat již před koncem letošního roku.

Situace na trhu práce reaguje na výkyvy v hospodářské aktivitě se zpožděním až několika čtvrtletí, nyní jsou navíc dopady tlumeny podpůrnými programy vlády. Vzhledem k bezprecedentnímu poklesu ekonomické aktivity, jímž trpí v důsledku koronaviru prakticky celý svět, je ale samozřejmě namístě snaha dopady na trh práce utlumit, respektive je pokud možno rozložit v čase.

Za celý rok 2019 činila průměrná míra nezaměstnanosti 2,8 %, letos by se průměrná míra nezaměstnanosti mohla dosáhnout úrovně 3,6 %. V průběhu roku 2021 pak může být v jednotlivých měsících překonána úroveň 5 %, celoroční průměr pro rok 2021 odhaduji na úrovni 4,8 %. V průběhu roku 2022 by se situace již mohla začít zlepšovat.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE