Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v květnu zpomalil na 2,9% poté, co v dubnu činil 3,2 %. Meziroční růst spotřebitelských cen byl v květnu nejslabší od loňského října, i tak byl ale o něco výraznější, než co čekal finanční trh a ČNB. K nižší inflaci přispěl vývoj cen potravin, pohonných hmot, a ke zmírnění cenového růstu došlo také u většiny položek spadajících do tzv. jádrové inflace – zde se meziroční růst cen zpomalil zejména u odívání a obuvi. Zrychlení růstu cen hlásí alkoholické nápoje a tabákové výrobky, kde se projevuje zejména zvýšení spotřební daně na tabák.

Meziroční inflace v květnu klesla z 3,2 % na 2,9 %, když trh čekal pokles na 2,6 %. ČNB ve své čerstvé prognóze, zveřejněné počátkem května, čekala květnovou inflaci na úrovni 2,6 %, nicméně prognózu centrální banky překonala inflace již také v dubnu.

Jádrová inflace, jež nejlépe reflektuje cenové tlaky v domácí ekonomice, v květnu dle všeho klesla z dubnové úrovně 2,7 %. Data za květen hlásí zmírnění růstu cen u většiny položek spadajících do jádrové inflace, což nepochybně souvisí s ochlazením poptávky a komplikacemi, jež nastaly v souvislosti s koronavirem.

Jádrová inflace bude dle všeho klesat i v dalších měsících, neboť poptávka se po koronavirových uzavírkách bude oživovat spíše pozvolna a prodejci se budou v řadě případů snažit lákat zákazníky na atraktivnější cenu. Zároveň ale ve směru vyšší inflace začnou působit pohonné hmoty v reakci na oživení cen ropy a velkou neznámou pak i vzhledem k počasí zůstávají ceny potravin. Ve zbytku roku by mohla celková meziroční inflace ještě dále klesnout, zřejmě ale nepůjde o výrazné pohyby.

Celková inflace v české ekonomice dle všeho zůstane nad dvouprocentním cílem centrální banky i po zbytek letošního roku. Za celý rok 2020 čekám průměrnou inflaci v oblasti 3 %. V roce 2021 by pak v důsledku předchozího poklesu ekonomické aktivity měla inflace do oblasti dvouprocentního cíle centrální banky a přechodně zřejmě i pod dvouprocentní úroveň. Můj odhad průměrné celkové inflace pro rok 2021 činí 2 %.

ČNB při úvahách o případných dalších posunech v nastavení své měnové politiky bude nyní hledět spíše na vývoj jádrové inflace a dále pak na míru celkového propadu aktivity v tuzemské ekonomice v souvislosti s koronavirem a na tempo následného oživení. Vyšší celková inflace za letošní květen nebude hrát v těchto úvahách zřejmě nijak zásadní roli.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE