Rozhodnutí ČNB ponechat úrokové sazby beze změny není překvapivé a z mého pohledu jde o rozhodnutí rozumné. Stabilitu sazeb vnímám jako reakci na nejistoty spojené s výhledem globální ekonomiky a s měnícím se očekáváním ohledně měnové politiky v USA a eurozóně. V samotné české ekonomice sice přetrvávají inflační tlaky, vzhledem k pravděpodobnému zpomalení hospodářského růstu ale lze čekat jejich postupné zklidňování.

Stabilita úroků byla pro dnešní zasedání bankovní rady vesměs očekávána. Pro stabilitu hovořila nejen skutečnost, že ČNB úroky zvýšila na předchozím zasedání počátkem května. Významným faktorem, podporujícím opatrnost ČNB, jsou též nejistoty spojené s vývojem globální ekonomiky a měnící se výhled měnové politiky amerického Fedu a ECB.

Měnová politika v USA a eurozóně se otáčí holubičím směrem a v takové situaci nebudou středoevropské centrální banky spěchat se zpřísněním své politiky, ačkoliv by situace v regionálních ekonomikách po vyšších úrokových sazbách volala. V samotné české ekonomice je celková inflace za duben a květen, a stejně tak růst výrobních cen, nad prognózou ČNB. Vyšší byl také růst mezd v letošním prvním čtvrtletí. Coby inflační faktor působí také kurz koruny: navzdory posílení, pozorovanému v uplynulých dnech a týdnech, je česká měna poměrně viditelně slabší oproti tomu, co pro letošní druhé čtvrtletí ČNB předpokládala. Právě domácí faktory mohly některé členy bankovní rady vést k tomu, aby hlasovali pro zvýšení sazeb i na dnešním zasedání. Stabilitu úroků nicméně vnímám jako pragmatické a adekvátní řešení.

Českou ekonomiku čeká další zpomalení hospodářského růstu, přinejmenším vývoj v eurozóně pro takový scénář hovoří, a slabší hospodářský růst by měl vést ke zmírnění cenových tlaků. Inflace v české ekonomice by se tak v roce 2020 měla dostat do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle ČNB.

Předpokládám, že úrokové sazby ČNB zůstanou ve zbytku roku beze změny, a že květnové zvýšení tak bude pro letošek představovat jejich jediný posun. Každopádně: vnější prostředí a jeho dopad na českou ekonomiku, především na hospodářský růst, bude spolu s kurzem koruny tím hlavním faktorem, jenž bude udávat směr debatám v rámci bankovní rady. Předpokládám delší období stability úroků ČNB: zároveň očekávám, že i příští změna sazeb bude ve znamení jejich zvýšení, takový krok ale přijde zřejmě až koncem roku 2020.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE