Růst spotřebitelských cen v české ekonomice v únoru dále zrychlil, meziroční inflace na úrovni 3,7 % znamená novou nejvyšší úroveň od března roku 2012. V samotném únoru došlo ke zpomalení růstu cen potravin, zrychlil se ale růst cen v dopravě a především pak u položek spadajících do tzv. jádrové inflace. Za normálních okolností by únorová data zřejmě představovala téma pro diskusi ČNB o případném dalším zpřísněním měnové politiky, v kontextu rizik souvisejících s koronavirem ale taková debata vůbec nepřijde na stůl. Kolaps cen ropy by měl v nejbližších měsících pomoci ke zklidnění inflace skrze zlevnění pohonných hmot.

Meziroční inflace v únoru vzrostla z 3,6 % na 3,7 %, když trh čekal stabilitu meziročního cenového růstu na lednové úrovni 3,6 %. ČNB ve své prognóze, zveřejněné počátkem února, čekala únorovou inflaci na úrovni 3,5 %, výrazně nad její prognózou ale přišla již lednová inflace, kdy centrální banka čekala 3,3 % oproti ve skutečnosti vykázaným 3,6 %. Jádrová inflace, jež nejlépe reflektuje cenové tlaky v domácí ekonomice, dle všeho v únoru vzrostla z lednové úrovně 2,7 %. Data za únor hlásí výrazné zrychlení meziročního cenového růstu u odívání a obuvi anebo u bytového vybavení.

ČNB data o jádrové inflaci zveřejní během dneška, v únorové prognóze ovšem předpokládala, že jádrová inflace v letošním prvním čtvrtletí v průměru mírně klesne, na 2,5 %, z úrovně 2,6 % vykázané v závěrečném čtvrtletí roku 2019. Zdá se však, že jádrová inflace v letošním prvním čtvrtletí naopak dále poroste.

Růst cen v české ekonomice na počátku letošního roku zrychlil: inflace se vzdaluje dvouprocentnímu cíli centrální banky a dále roste nad tolerovatelnou odchylku, jež činí 3 %. Za normálních okolností by takový vývoj měl představovat téma pro debatu o možném dalším zpřísnění měnové politiky. Vzhledem k rizikům spojeným s koronavirem, tedy vzhledem k riziku výraznějšího zpomalení hospodářského růstu, ale debata o zpřísňování měnové politiky zřejmě vůbec nepřijde na stůl. Propad cen ropy navíc povede ke zlevnění pohonných hmot a v nejbližších měsících může vést inflaci v české ekonomice k poklesu.

Předpokládám, že příští pohyb úrokových sazeb ČNB bude směrem dolů, k takovému kroku ale ČNB přikročí zřejmě až v polovině letošního roku. Rizika spojená s koronavirem by hovořila pro snížení úroků, oslabení koruny ale tuto potřebu trochu tlumí a ČNB navíc bude opatrná vzhledem k tomu, že inflace s velkou pravděpodobností po celý letošní rok setrvá nad dvouprocentním inflačním cílem.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE