Průzkum PMI, jenž mapuje aktivitu a náladu ve zpracovatelském průmyslu, hlásí, že aktivita v tomto sektoru české ekonomiky v září dále klesla, a to obdobným tempem jako v srpnu. Celkový PMI indikátor zůstal v září beze změny na úrovni 44,9, zůstává ale hluboko pod 50 body, což je v rámci průzkumu PMI hranice oddělující růst a pokles aktivity v příslušném sektoru ekonomiky. Na tuzemský průmysl nepříznivě doléhá slabá zahraničí poptávka, což lze přisoudit slábnoucí průmyslové aktivitě v eurozóně a především pak v Německu v důsledku globálních obchodních válek a nejistot spojených s brexitem.

Zářijová stagnace indikátoru PMI na úrovni 44,9 znamená lepší výsledek, než čekal trh, nicméně i tak jde o signál, že aktivita v tuzemském zpracovatelském průmyslu poměrně výrazně klesá. Na evropský průmysl negativně dopadají jak globální obchodní války, tak politické nejistoty včetně nedořešené otázky brexitu a tuzemský zpracovatelský průmysl není schopen vymanit se ze stínu těchto negativních faktorů, neboť je sám velmi silně exportně orientován.

Dnes zveřejněný zpřesněný údaj o výkonu HDP za letošní druhé čtvrtletí hlásí, že na celkový výkon české ekonomiky měl pozitivní vliv i zahraniční obchod. Obávám se ale, že v dalších čtvrtletích se příspěvek zahraničního obchodu zhorší a průzkum PMI pro zpracovatelský průmysl takové signály vysílá.

Pro letošní druhé pololetí očekávám zpomalení růstu HDP České republiky, růst HDP za celý rok 2019 odhaduji na úrovni 2,4 % až 2,5 %, přičemž slabší růst aktivity v tuzemském průmyslu bude jednou z příčin celkového zpomalení růstu české ekonomiky. Zhoršující se prostředí na našich klíčových exportních trzích je zároveň pro ČNB důvodem, aby držela své úrokové sazby beze změny, jakkoliv by situace v samotné české ekonomice vyznívala spíše pro zpřísnění měnové politiky.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE