Růst spotřebitelských cen v české ekonomice v březnu dále zrychlil: na úrovni 3,0 % je meziroční inflace nejvýše od října roku 2012. Celková inflace se tak dostala na horní úroveň tolerančního pásma inflačního cíle české centrální banky. Data o inflaci potvrzují, že řada zpráv z české ekonomiky by hovořila pro zpřísnění měnové politiky, rizika a nejistoty spjaté se zahraničním hospodářským vývojem ale momentálně vedou ČNB k udržování úrokových sazeb na stabilní úrovni.

Pohled na březnovou statistiku inflace ukazuje, že cenový růst táhly především ceny potravin a energií pro domácnosti, zrychlení meziročního růstu hlásí také ceny pohonných hmot. ČNB ve své únorové prognóze očekávala březnovou meziroční inflaci na úrovni 2,7 %, nad zmíněnou prognózou se ale inflace nacházela i v předchozích dvou měsících a samotný březen asi žádný nový posun nad rámec předchozích překvapení nepřinesl. Nicméně, jestliže pro letošní první čtvrtletí ČNB čekala inflaci v průměru na úrovni 2,4 %, tak skutečně dosažený průměr činí 2,7 %.

Položky spadající do tzv. jádrové inflace vykázaly v meziročním vyjádření smíšený vývoj a meziroční jádrová inflace tak zřejmě zůstala beze změny na úrovni 3,0 % anebo vykázala jen minimální posun z této úrovně. Březnový údaj o jádrové inflaci bude teprve zveřejněn Českou národní bankou. Samotná ČNB pro první čtvrtletí očekávala jádrovou inflaci v průměru na úrovni 2,6 %, skutečná úroveň dle našich odhadů činí 3,0 %.

Očekávám, že celková inflace se v průběhu druhé čtvrtletí zmírní, nicméně nad úrovní dvouprocentního cíle zřejmě zůstane po celý zbytek letošního roku. Inflace v letošním prvním čtvrtletí výrazně překonala původní předpoklad ČNB, což platí i o vývoji jádrové inflace. Se zvyšováním úroků ale ČNB nebude spěchat, neboť je zde řada nejistot, jež v tomto ohledu vybízejí k opatrnosti.

Za celý letošní rok se může průměrná inflace přiblížit úrovni 2,5 %, když loni průměr činil 2,1 %. ČNB ve své prognóze z počátku února předpokládala průměr za celý rok 2019 na úrovni 2,2 %. Nicméně, nejistoty spojené s hospodářským vývojem v eurozóně a zejména pak v Německu vedou českou centrální banku k opatrnosti při úvahách o dalším zvýšení úrokových sazeb.

Proti spěchu ostatně hovoří i slabší růst mezd a spotřeby domácností v české ekonomice, vykázaný v závěrečném čtvrtletí loňského roku. Osobně si myslím, že tyto nejistoty budou v úvahách bankovní rady v nejbližších měsících převažovat, což zřejmě povede k tomu, že repo sazba ČNB zůstane beze změny na úrovni 1,75 % i v letošním druhém čtvrtletí.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE