ECB na svém prvním letošním zasedání neoznámila žádné nové kroky, co se nastavení měnově-politických nástrojů týče. Pod tíhou slabších dat z ekonomiky eurozóny a přetrvávajících globálních nejistot ale ECB posunula hodnocení rizik výhledu hospodářského růstu z vyrovnaného na negativní.

Prezident ECB Draghi konstatoval, že o nastavení měnové politiky dnes Rada guvernérů nejednala, nicméně je zřejmé, že toto bude předmětem diskuse na zasedání počátkem března, kdy ECB zveřejní i čerstvou čtvrtletní prognózu vývoje ekonomiky.

ECB konstatuje, že je zde i nadále potřeba udržovat v ekonomice eurozóny uvolněné měnové podmínky.

V průběhu tiskové konference bylo akcentováno přetrvávání řady rizik, jež mají vliv jak na globální ekonomiku, tak na členské ekonomiky eurozóny. Je velmi pravděpodobné, že ECB v březnu sníží výhled růstu ekonomiky eurozóny pro letošní rok: poslední prognóza, zveřejněná loni v prosinci, odhadovala růst HDP eurozóny pro rok 2019 na úrovni 1,7 %.

V tomto kontextu ECB velmi pravděpodobné začne se zvyšováním svých úroků později než koncem letošního léta a je otázkou, zda k růstu sazeb ECB letos (zřejmě v prosinci) vůbec dojde anebo zda ECB tento krok odloží až na rok 2020.

Z pohledu středoevropského regionu je podstatné, že ECB ve své rétorice začíná výrazněji reflektovat zpomalení hospodářského růstu, což ji povede k ještě větší opatrnosti při úvahách o zpřísňování své měnové politiky.

Jestliže je z komentářů členů bankovní rady ČNB patrné, že česká centrální banka pečlivě zvažuje argumenty pro a proti v otázce dalšího zvyšování úroků, tak zprávy z ekonomiky eurozóny a i dnešní komentáře ECB naznačují, že vnější podmínky nebudou tlačit ČNB ke spěchu při dalším zpřísňování její politiky.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE