Míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla z 2,9 na 3,1 %. Je to nepatrně vyšší úroveň, než co čekal trh, nárůst míry nezaměstnanosti ovšem není překvapivý. Nárůst míry nezaměstnanosti je pro červenec příznačný každý rok, souvisí s příchodem absolventů na trh práce, i když letos nebyl vliv tohoto faktorů zatím nijak výrazný. Na vyšší nezaměstnanost měla v červenci vliv také evidence části zaměstnanců ve školství, což opět souvisí s příchodem prázdnin, a firmy jsou s příchodem podnikových dovolených počátkem léta méně aktivní, co se přijímaní nových zaměstnanců týká.

Míra nezaměstnanosti pokračuje v meziročním poklesu, nicméně červencový pokles o 1 procentní bod byl nepatrně mírnější než v předchozích měsících. Zároveň roste počet volných pracovních míst a i v červenci se alespoň mírně dále rozevřely nůžky mezi počtem volných pracovních míst a počtem uchazečů o zaměstnání. V červenci tento převis činil více než 78 400, v červnu činil rozdíl mezi počtem volných pracovních míst a uchazeči o zaměstnání o něco více než 77 700.

Za celý letošní rok klesne průměrná míra nezaměstnanosti pod úroveň 3,5 %, když v roce 2017 činil celoroční průměr 4,2 %. S nadsázkou lze říci, že tuzemský trh práce se přehřívá obdobně jako celá naše země v tomto parném létě. Míra nezaměstnanosti v české ekonomice zůstává nejnižší v celé EU a z pohledu zaměstnavatelů trvá hlad po pracovní síle.

Celá tato situace ústí nejen do tlaku směrem k rychlejšímu růstu cen a platů, a také k růstu produktivity. Nedostatek pracovníků je zároveň brzdou pro další expanzi výroby nejen pro jednotlivé podniky, ale mnohdy i pro celá odvětví. Vývoj na tuzemském trhu práce je tak jednou z čelních položek na seznamu faktorů, jež vedou k potřebě zpřísňování měnových podmínek v české ekonomice a tedy k růstu úrokových sazeb ČNB.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE