Zářijový průzkum hlásí, že se nálada v české ekonomice dále zlepšila, a to jak mezi podnikateli, tak mezi spotřebiteli. Celkový indikátor důvěry v českou ekonomiku je nejsilnější od letošního ledna a je tak blízko svého mnohaletého maxima.

Zlepšování důvěry v ekonomice pomáhá jak růst domácí poptávky, podpořený situací na trhu práce a oživením investičních výdajů, tak příznivé vnější prostředí.

Růst důvěry v tuzemské ekonomice je samozřejmě dobrou zprávou, není ale až tak překvapivý. Tuzemské ekonomice se daří, čemuž napomáhá i vnější prostředí. V tomto ohledu si jistě zaslouží zmínku průzkumy PMI pro eurozónu, jež byly zveřejněny koncem minulého týdne, a jež indikují další zrychlení růstu hospodářské aktivity v eurozóně. V tuzemské ekonomice je pak rozjetá domácí poptávka: jak spotřeba, tak oživující se investiční výdaje, což vytváří příznivé podmínky jak pro výrobce prakticky napříč odvětvími, tak pro obchod a služby. Příznivou situaci v ekonomice vnímají také spotřebitelé a v jejich případě platí, že růst mezd a platů a celkově příznivé klima na trhu práce by jim měly dodat chuť dále zvyšovat spotřebu.

Celkově zprávy z české ekonomiky, tak jak přicházely v uplynulých týdnech, potvrzují, že hospodářská aktivita dále roste a toto by se v dohledné době nemělo nijak zásadně změnit. Výrobní kapacity jsou v tuzemské ekonomice využity v zásadě naplno, což ústí do tlaku směrem k rychlejšímu růstu mezd a k růstu jádrové inflace. Data z ekonomiky jsou tak argumentem pro další zpřísnění měnové politiky ČNB a vše je umocněno skutečností, že koruna v průběhu třetího čtvrtletí nebyla schopna trvale posílit pod úroveň 26 korun za euro. Vše tedy hovoří pro další zvýšení úrokových sazeb ČNB a je pouze otázkou, zda tak bankovní rada učiní již nyní, tedy na svém zasedání tuto středu, anebo zda se zvýšením sazeb vyčká až na zasedání počátkem listopadu, kdy bude mít k dispozici čerstvou prognózu vývoje tuzemské ekonomiky.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE