Meziroční inflace byla v červenci vyšší, než očekávala trh, nicméně nárůst z 2,3 na 2,5 procenta byla zcela v souladu s čerstvou prognózou ČNB. Hlavním tahounem růstu meziroční inflace byly ceny potravin a zřejmě též jádrová inflace, kde je mimo jiné hlášen růst cen osobních automobilů (meziročně bezmála o 4 procenta). Protiinflačně naopak působí ceny pohonných hmot, ale také například ceny v položce odívání a obuv.

Pro zbytek 3. čtvrtletí očekávám, že celková meziroční inflace bude oscilovat okolo stávající úrovně 2,5 procent, v závěru roku by pak měla klesnout do oblasti inflačního cíle, tedy do oblasti 2 procent.

Za celý letošní rok by měla celková inflace činit 2,3 procenta, v roce by měl celoroční průměr klesnout ke dvěma procentům, tedy do oblasti inflačního cíle ČNB.

Pro samotnou ČNB data o červencové inflaci zřejmě nepřinášejí nic zásadního v porovnání s její vlastní prognózou. Centrální banka nárůst inflace na 2,5 procenta čekala a pro nejbližší měsíce dokonce očekává další mírný nárůst meziroční inflace. Domnívám se, že alfou a omegou pro úvahy bankovní rady o případném dalším zvýšení úrokových sazeb bude v prvé řadě vývoj kurzu koruny. Pokud koruna dokáže nejpozději počátkem závěrečného čtvrtletí letošního roku posílit pod úroveň 26 korun za euro a v závěrečných měsících roku bude dále posilovat, tak by ČNB mohla po zbytek letošního roku nechat své úrokové sazby již beze změny a k jejich dalšímu zvýšení přistoupit až v roce 2018, což je z mého pohledu hlavní scénář dalšího vývoje. Naopak, pokud koruna posilovat nebude, tak se naplní proinflační rizika čerstvé prognózy ČNB a bankovní rada by v letošních podzimních měsících zřejmě velmi vážně zvažovala další zpřísnění měnové politiky právě skrze další zvýšení úrokových sazeb ČNB.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE