Tak, a je to oficiální. Data o růstu ekonomiky v 1. čtvrtletí letošního roku potvrdila to, co měkké indikátory naznačovaly už několik měsíců - že česká ekonomika se letos nadechla k výbornému výkonu. Růst ekonomiky dosáhl 1,3 % q/q, což vyrovnalo výkony ze šesti čtvrtletí na přelomu let 2014 a 2015. Zatímco však v té době do růstu ekonomiky dominantně promlouvaly fixní investice (ergo frenetická aktivita vlády utratit peníze z právě skončeného rozpočtového období EU), nyní je za růstem dle předběžných dat ČSÚ hlavně zahraniční poptávka, podporována poptávkou domácností.

To je přesně to, co ukazovaly měkké indikátory - výrobní PMI byl 1. čtvrtletí v průměru nejvyšší od 1. čtvrtletí 2011, spotřebitelská důvěra pak v průměru historicky nejvyšší vůbec. Dobrou zprávou pak je to, že i začátkem druhého čtvrtletí se tyto ukazatele od hodnot z prvního čtvrtletí moc neodchylují.

Co to znamená pro ČNB a korunu? Pro ČNB teoreticky proinflační riziko, protože silnější růst ekonomiky se, cet.par., pojí s vyšší inflací. Slůvko „teoreticky“ proto, že a) jak ukazuje např. nedávná zkušenost FEDu, ani ultranízká pokrizová nezaměstnanost a silný růst neznamenají automaticky hned vysokou inflaci, b) v Eurozóně o poptávkové inflaci není ani stopy a nakonec c) je zde koruna. Ta je sice vzhledem k objemu spekulativních peněz v ní zaparkovaných dle mého nakonec odsouzená k oslabení, dokud však spekulanti sedí na místě a čekají, že posílí, posilovat může. Data o HDP tomuto příběhu o konvergencí hnaném posilování dodávají palivo, jak ukazuje i úterní chvilkové posílení koruny na dohled 26,30.

Autor: Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a. s.